neděle 9. ledna 2011

Smola v žilách mých

Mým tělem teče smola
bere s sebou kusy života
nabaluje zbytky mládí
všechny vzpomínky a puče
slamníky a slunečnice
velké dny plné malých revolucí
to vše zadržuje v sobě
a čím dál tím méně uvolňuje
vzpomínky zůstanou vzpomínkami
ze smoly se stane jantar

středa 5. ledna 2011

Monet - Warhol


Tak konečně jsem navštívil (téměř v předvečer jejího konce) výstavu Monet - Warhol v Národní galerii. Jaký z toho mám pocit. Jsem zklamaný..
Asi jsem si to opravdu představoval jinak..Pomýšlel jsem na to, že uvidím celou velikou škálu uchvacujících obrazů ze sbírky vídeňské Albertiny, že uvidím takové velikány jako je Monet a jemu podobní. Mýlil jsem se. Asi jsem si měl lépe přečíst popis výstavy nebo nevím, kde se stala chyba.
Už při vstupu do Veltržního paláce jsem byl lehce rozladěn, a to sice značením výstavy..Bylo nám sice řečeno, že máme jet do prvního patra, ale po tom co jsme tam přišli, jsme byli stejně ztraceni jako dole..no nic, po pár chvílích jsme přece jen našli oficiální vchod..celému vstupnímu prostoru vévodí pohled na Jezero s lekníny od C. Moneta. Ha! zaradoval jsem se a začal doufat v podobné pokračování výstavy. Opak byl pravdou. Toto byl jedinej obraz od Moneta. Nechci snižovat uměleckou hodnotu některých děl, ale čekal jsem přece jen více, než jen jednoho Moneta, jeden soubor od Warhola (elektrické křeslo) a dva Lichtensteiny.
Ano, byla zde i povedená díla, která mě oslovila - Max Ernst - Květy na žlutém pozadí, díla A. Rinera připomínající mi apokalyptické výjevy nebo surrealismus v podání R. Magritta.
Čekal jsem do této výstavy přece jen něco navíc, nějaké skvosty z nichž si sednu na zadek..Nebylo to vyloženě o ničem, špatné, ale ani mě to nenadchlo. Kdyby dneska nebyl vstup zdarma, možná bych zalitoval těch dvou stovek, které se za normálních okolností platily za vstup. Toť můj názor.

pondělí 3. ledna 2011

Harald Martin - Paul McCartney


Po dlouhé době Vám zase přináším pár slov týkajících se hudby. Tentokrát bych se rád pustil do recenze knihy Paul McCartney od Haralda Martina - německého žurnalisty, který se zabývá již delší dobu děním kolem slavných Beatles. Publikaci vydalo nakladatelství Vitalis v roce 2004, jedná se tedy o poměrně starší kousek.
Je celkem jasné, že o The Beatles a o jejích členech již vyšlo mnoho knih a publikací, přesto má tato dle mého názoru přece jen něco navíc. Během zhruba 250 stránek projdeme celým McCartneyho životem a dílem. Kniha končí rokem 2001 a Paulovo albem Driving Rain. Přece jen 9 let je dlouhá doba a během ní "Macca" vytvořil nové hudební projekty, ale ty snad dostanou místo v jiné publikaci.
Čím mě kniha upoutala? Nejedná se totiž o klasický životopis, ve kterém se ústřední postava vychvaluje a vynáší do nebe, jak tomu často v biografiích bývá. Martin ukazuje i Maccovi stinné stránky, jeho životní neúspěchy a nepovedené projekty. Zajímavé jsou kapitoly, v kterých jsou probírány vztahy Paula a jeho nejbližších hudebních partnerů napříč kariérou. Dozvíme se tak například i to, že nejméně konfliktů v rámci rodiny Beatles měl Paul s Ringem (dodnes s ním spolupracuje na hudebních projektech). Zajímavě je také rozebráno období těsně po rozpadu "Fab four" a McCartneyho hledání nové hudební identity. Dozvíme se také jaké bylo Maccovo chování ve vypjatých či složitých situacích (smrt Lindy, Lennona, rozpad The Beatles). Publikace je doplněna fotkami, které lemují Paulovu kariéru.
Každý koho zajímá životní příběh této velké hudební ikony nebo je tak jako miliony lidí na světě ovlivněn hudbou The Beatles, nechť si přečte tuto knihu. Doporučuju! Není to nuda, přečetl jsem za 3 dny. Nabízí neotřelý pohled na nejbohatšího hudebníka a geniálního písničkáře Paula McCartneyho.