čtvrtek 26. dubna 2012

Návrat hrdiny

Vzpomínám na dobu, kdy jsem byl ještě dítě. Každý z nás měl tehdy nějakého toho hrdinu. Byl to náš předobraz statečnosti, úspěchu a božství. Pamatuji si třeba na to, jak jsme sledovali a doslova hltali všechny závody Formule 1. Ten Němec v červeném Ferrari byl pro mnohé ztělesněním našich snů, hrdinou který přitahoval naši pozornost. Většina z nás chtěla být jako on. Při našich nekonečných závodech na kolech jsme se předháněli s vervou Schumacherovi vlastní. Bojovali jsme o to, kdo ponese „prapor“ s jeho jménem a jménem legendární stáje Ferrari. Když jsem k Vánocům dostal své první horské kolo, bylo to jako zjevení. Tehdy jsem možná ještě nemohl docenit jeho červenou barvu. To až za chvíli! Při všech těch závodech jsem si mohl hrát právě já na „Schumiho“, vždyť mé kolo bylo vyvedeno v barvách stáje z Maranella, za kterou legendární Němec jezdil. Schumacher byl hrdina, předmět našich hádek, rvaček a postava z mnohačetných plakátů a samolepek v našich pokojích. Proto mé srdce před nedávnem radostně poskočilo, když jsem se dozvěděl, že sedminásobný mistr světa se do F1 vrací. Můj hrdina byl zpět! Ano, již to není to, co to bývalo. Nevyhrává každý závod s náskokem alespoň půl kola. Dokonce nevyhrál od svého návratu ještě ani jeden. Ale co, mě to nevadí. V mých očích je to stále můj dětský hrdina a idol a já mu stále držím palce, jako tomu bylo před lety. Holt starého psa novým kousků nenaučíš. A jestli si se mnou někdo chce dát závod na kole, tak jsem Schumacher, aby bylo jasno! A proto: Kdo byl váš dětský hrdina? Myslíte si, že i dnešní děti mají hrdiny takovéhoto typu, jako jsme měli my?

4 komentáře:

  1. Jo ale já měl vždycky radši jeho mladšího bratra Ralfa a pokud vim tak na na prázdninách u babi na dvojci Schumacherů nikdo neměl :-D

    OdpovědětVymazat
  2. To víš na dvojici Schumacherů nemůžou nějaký McLareni mít :-D

    OdpovědětVymazat
  3. já teď fandím Buttonovi aneb "panu čudlíkovi"

    OdpovědětVymazat